Recenze - Need for Speed Carbon

Pekelná rychlost, krásné slečny, vytuněná auta na maximum tak to je v rychlosti popis nového, jubilejního 10.dílu série Need for speed. Mnoho lidí čekalo, že se Carbon stane revolučním v celé sérii. Možná už jen proto, že nese pořadové číslo deset. Ale po vydání čekalo tak trochu zklamání. Změn je minimum, graficky jsme se taky o moc dál nedostali. Ale co se dalo čekat. Z druhé strany, vývojáři měli pouze rok na to, aby udělali nějaké veledílo. A to není mnoho času. Pokud pomineme nové menu, pár úprav v enginu hry, máme před sebou další Most Wanted. Carbon spíše vypadá jako datadisk k předchozímu dílu, než-li díl nový.

Pokud se zaměříme na epickou stránku (myslím příběh), tak tedy „nic moc“. Je jasné, že hra, kde jde o závodění, nebude mít žádný sáhodlouhý děj, ale tohle je trochu málo. V minulém díle byl dobrý nápad s postupem v Blacklistu, ale nyní je to prakticky o ničem. Příběh budete vnímat pouze na začátku a na konci hry. V té době „mezi“ budete určitě závodit, tunit a na děj nebudete mít čas(ono ho tam vlastně ani tolik není).

Velké mínus v hratelnosti je pro mě tlačítko „přejít na závod“. Nepovídejte, že by vás někdy neštvalo přejíždět celé město kvůli závodu. Ale trochu se to zvrtlo a minulo ůčinkem. Poté, co jsem dojel „po vlastních“ na čtvrtý závod, tak už sem z lenosti proklikával kombinaci: Garáž, Mapa, Přejít na závod. A to bohužel rapidně snižuje hrací čas, takže vám dohrání hry nezabere déle než tři odpoledne. Novinkou ve hře je dělení závodních aut na „Tunery“ , „Exotic“ a „Muscle“. Do první skupiny se řadí auta typu: Mazda RX 8 nebo Mitsubishi Eclipse. Do druhé se může postavit např. Aston Martin a do třetí se řadí „silová“ auta typu Dodge Charger. Ale význam moc nemá. Skutečnosti, že Aston není tuner, ale exotic jsem si všiml až skoro na konci hry.

Při pohledu na závodní styly je to také trochu horší. Stylů celkově od minule ubylo a to zábavě z hraní moc nepřidá. Po chvíli je to dost monotóní. Zmiňované styly, které se zde vyskytují, jsou: Circuit Race (okruh), Sprint(závod z bodu A do bodu B), Speedtrap (jízda policejními radary a sčítání dosažených rychlostí), Tollbooth (jízda kontrolními body =>checkpointy), klasický drift (bodování smyků) a novinka: jízda kaňonem. Asi tušíte, že tu chybí Drag, Knockout a Outrun.

Další novinkou jsou kamarádi, co vám pomáhají. Máte k dispozici tři sloty, kde můžete mít členy svého týmu. Ty získáváte příběhově postupem hry. Ti se dělí na tři skupinky: Blokery, skauty a tahouny. Blokeři jsou jasní: vyřadit toho parchanta, co mě předjel, nebo sejmout dotírajícího zmetka. Skaut vám najde všechny zkratky na dráze a tahoun vám pomůže s akcelerací. Stačí se za něj pověsit a on vás „Potáhne“.

Pokud se zaměříme na Tuning aut, je to zhruba na stejné ůrovni jako Most Wanted. Zjednodušené a dost omezené zkrášlování vašeho čtyřkolového miláčka nijak nenadchne. Kde je ta rozsáhlost tuningu, jakou se mohl pyšnit Underground 2. K tuningu patří i další nová věc: Autosculpt. Tahle věc je celkem podařená. Díky němu si totiž můžete např.prodloužit zadní spojler, rozšířit pneumatiky, nebo parádně vymodelovat kapotu auta. Ale bohužel, většina těchto věciček je přístupná spíše ke konci hry.

Jelikož je NFS:Carbon zasazen do nočního prostředí, tak tu policie slouží i ty „noční“. Jenže strážníci mají rádi hamburgery, protože se mi nestalo, že bych při volném průjezdu městem na nějak extremní hlídky narazil.

Graficky je hra zpracovaná velice pěkně a totéž platí i o ozvučení. Hra se prodává v české lokalizaci (také novinka) a požadavky také nejsou nijak krvavé.

• 3.6/5 Hvězd.
• 1
• 2
• 3
• 4
• 5